Je známo, že zneužívání alkoholu zhoršuje kognitivní funkce (přehled např. Nešpor, 2004). Alkohol a jiné návykové látky jsou nebezpečnější pro děti a dospívající mimo jiné i proto, že jejich mozek se rychle vyvíjí.
U dospívajících, kteří zneužívali alkohol nebo na něm byli závislí, se zjistil menší objem hippocampu, tedy části mozku, která je důležitá pro paměť (Nagel a spol., 2005). Logicky lze proto předpokládat, že zneužívání alkoholu povede k horšímu prospěchu. Souvislosti mezi školním prospěchem a pitím alkoholu jsou ale komplikované z následujících důvodů:
- Zneužívání alkoholu a školní neprospěch mohou mít některé společné rizikové faktory, např. neléčenou návykovou nemoc rodičů.
- Některé činitele mohou být rizikové ve vztahu ke zneužívání alkoholu, ale mohou dítě zvýhodňovat, co se vzdělání týče, např. dostatek finančních prostředků nebo některé sociální dovednosti.
- Studijní výsledky nejsou jediným faktorem, který ovlivňuje úroveň vzdělanosti. Pití alkoholu u dospívajících se považuje za faktor, který snižuje aspirace žáků dosáhnout vyššího vzdělání (Barry a spol., 2011).
Původní data z Česka
Vztah mezi častým pitím nadměrných dávek alkoholu a školním prospěchem jsme měli možnost ověřovat i na datech z ČR, protože oba znaky jsou sledovány ve studii ESPAD (rok 2007). Pro účely této práce byla provedena analýza vzorku o velikosti 3 914 dotázaných ve věku 15 let. Ta prokázala statisticky významný inverzní vztah (χ2 = 252,4, P < 0,001) mezi frekvencí pití nadměrných dávek alkoholu a průměrným školním prospěchem (viz graf 1). Tento vztah byl významný, i když se kontroloval pro další proměnné jako pohlaví, typ studované školy (učňovská škola, střední odborná škola s maturitou, gymnázium) a úroveň vzdělání matky (základní škola, vyučení, maturita, vysoká škola).
Rizikové pití alkoholu a pití v tazích
U části dospívajících nelze diagnostikovat škodlivé užívání nebo závislost, nejvýše bychom mohli hovořit o rizikovém pití alkoholu. Může se jednat např. o víkendové pití vyšších dávek nebo různé „oslavy“, mezi nimiž dospívající abstinuje nebo se chová relativně zdrženlivě. Lze se ptát, zda i tento vzorec pití alkoholu s sebou nese rizika pro kognitivní funkce.
Odpověď na tuto otázku lze hledat v práci autorů Parada a spol. (2011). Ty zajímalo, nakolik se pití v tazích projevovalo v paměťových testech studentů. Jednalo se o kontrolovanou studii, v níž autoři eliminovali působení jiných rizikových faktorů. Pití v tazích zde bylo definováno jako pití vyšších dávek než 60 g alkoholu nebo více při jedné příležitosti a jednou nebo častěji za měsíc. Zmíněná dávka alkoholu odpovídá zhruba 1,5 litru 12° piva nebo 0,6 litru vína. Autoři shledali u studentů ve věku 18 až 20 let, kteří pili v tazích, zhoršený výkon v paměťových testech. Uvedené zjištění vysvětlují vyšší zranitelnosti hippocampu neurotoxickým působením alkoholu v tomto věku.
Otázka reversibility
Na jednu stranu lze konstatovat, že k pronikavému zlepšení kognitivních funkcí dochází při abstinenci i u dospělých závislých na alkoholu. Tím spíše by se proto měl zotavit mozek dospívajícího.
Na druhou stranu je ale také třeba brát v úvahu zmíněnou vyšší zranitelnost vyvíjejícího se mozku.
Kromě toho zneužívání alkoholu často v bludném kruhu přidává nové rizikové faktory pro vznik závislosti a dalších problémů, jako jsou poruchy spánku (Singleton a Wolfson, 2009), nezdravý životní styl, nevhodná síť vztahů, úraz, nemoc, interpersonální konflikty nebo selhávání v životních rolích. To pak zpětně zvyšuje riziko zneužívání alkoholu nebo jiných látek (Hayatbakhsh a spol., 2011).
Zeigler a spol. (2005) upozorňují na to, zneužívání alkoholu v dospívání nemusí být přechodné. Kromě bezprostředních rizik, jako jsou otravy, přináší i rizika dlouhodobá včetně rozvoje závislosti nebo neurokognitivních deficitů.
MADIO z.s. poskytuje certifikované programy primární prevence, které zahrnují i problematiku závislosti na návykových látkách a alkoholu.
Autor článku: Prim. MUDr. Karel Nešpor, CSc. a PhDr. Ladislav Csémy
