Až 40 % romských dětí nenavštěvuje mateřskou školku a 30 % nastupuje do speciálních škol, které jsou ale výhradně určeny pro žáky s lehkým mozkovým postižením. Ale proč? O inteligenci to není.
Velká část romských dětí v době nástupu do školy nemá žádné zkušenosti s kolektivními činnostmi ani s autoritou. Do této doby vyrůstají v rodině, zpravidla s hodně sourozenci, a jejich styk je omezen jen na romskou komunitu. Kolektivní rozhodování v romské rodině vede k tomu, že jednotlivec nemá potřebu jakéhokoliv vlastního vyniknutí. A právě tento problém poznamenává školní práci a budoucí profesionální orientaci.
S utvářením přátelského klima ve třídě vám může pomoci i Desatero dobrého třídního učitele. Stáhněte si jej ve formě PDF, dozvíte se v něm zajímavé tipy, které můžete využít třeba hned zítra v praxi.
Desatero dobrého třídního učitele
Získejte zdarma praktické tipy, jak smysluplněji pracovat se svou třídou. Nechte nám kontakt a my vám obratem zašleme pomoc v podobě praktického PDF dokumentu.
* Nezasíláme spam! Prohlašuji, že údaje, mnou vyplněné, jsou pravdivé a mám zájem o zasílání zpráv od MADIO z.s. Dokument je mi v této podobě nabídnut zdarma. Souhlasím s Prohlášením o ochraně osobních údajů a Obchodními podmínkami: zde. Svůj souhlas mohu kdykoli odvolat.
Odlišnosti v romské výchově dětí
Abychom porozuměli chování romských dětí ve školách, musíme se podívat, jak jsou tyto děti vychovávány v rodině, na rozdíl od českých dětí. Základní jednotkou romské společnosti je rodina, pro kterou je však typické soužití několika generací. Faktory určující postavení v rodině jsou pohlaví a věk. Tradiční romská rodina je patriarchální, muž je tedy postaven výše jak žena.
„Pro Romy je nejdůležitější minulost a přítomnost, budoucnost je příliš nezajímá.“
V romské rodině je ve výchově kladen důraz spíše na pocitovou stránku, přání dítěte. Dětem je dávána větší svoboda než jejich neromským vrstevníkům. Budoucnost má pro Romy malou hodnotu, důležitější je přítomnost a minulost, proto si necení školního vzdělání, které je krokem do budoucnosti. Dále je romská výchova typická svou emocionalitou a také tím, že rodiče učí své děti jen to, co je nezbytně nutné. Ostatní považují za nepotřebné.
Romští žáci ve speciálních školách
Velkým problémem je, že spousta romských rodičů dává automaticky své děti do speciálních škol, aniž by to aspoň zkusili na normální základní školu. Důvodů, proč tomu tak je, je hned několik. Prvním můžou být neuspokojivé výsledky testů školní zralosti, které jsou ale spíše důsledkem odlišné výchovy Romů, nikoliv mentálního handicapu. Proto je snahou MŠMT ČR sestavení nových testů, určených nejen pro romské děti, ale i pro jiné etnické skupiny, které budou respektovat odlišnosti v kultuře.
„Dětem dělá problémy obecná čeština.“
Dalším důvodem může být jazyková bariéra. Rodiče na děti mluví sice česky, ale tak, jak se to oni sami naučili, tzn. romským etnolektem češtiny. Romské děti neovládají obecnou češtinu, ve škole se jazyková bariéra prohlubuje, děti se začnou ztrácet a to vede k neúspěchu a následnému přeložení na speciální školu. Proto je další snahou zařazení romských asistentů, ke kterým by měly děti přece jen blíž.
Přeřazování romských žáků do speciálních škol je dosud obecně platný trend. Ten je do značné míry vynucen společenským tlakem. Zařazování romských dětí do těchto škol byla jedinou možností poskytovanou státem, jak pomoci romským dětem s neúspěchem v běžné základní škole, i za cenu snížených nároků na vědomosti, a tím omezenými možnostmi na profesní uplatnění.
Tohoto problému si všiml už i Brusel. I ten hlásá, že v českých speciálních školách končí mnoho romských žáků, a to většinou zcela zbytečně. Opravdu jsou tyto děti nezvladatelné v běžné škole? Nebo je jim ve speciální škole líp? Neslučujeme mentální postižení se sociálním znevýhodněním?
Pokud vás tato problematika zajímá, tak v dalším pokračování se podíváme na to, jak pracovat s romskými žáky, aby celá třída fungovala.
Zaujal Vás článek? Za sdílení děkujeme :)