Kamarádi tehdy brali pervitin, kouřili kde co
Dětská představa o tom, že každý den dělám, co mě baví. Nepřipouštěl jsem si, že mě v životě čeká nějaká „práce“ v tom negativním slova smyslu. Okolí mě o tom, ale neustále přesvědčovalo a na takový život připravovalo.
Psal se rok 1999. Mí kamarádi tehdy brali pervitin, kouřili kde co, a pili kombinace, které si představovat nechcete. Já se těmto životním odbočkám naštěstí vyhýbal. Ale i tak se mi dařilo s touto komunitou být intenzivně v kontaktu.
Neposeda, který chtěl něco vytvářet, objevovat, setkávat se s lidmi, bavit se. To jsem já, když mi bylo necelých patnáct. Začal jsem podnikat prakticky (neofiko) už na základce. Tehdy s vysílacími radiostanicemi. V podnikání jsem poznával mnoho oborů. Podnikal jsem s výpočetní technikou, měl sociální podnik, řešil luxusní porcelán z Asie a další. Jak vidno, tak mi chvíli trvalo, než jsem našel ten správný obor.